Kniha “Terapie mezi stromy” mě zaujala svým názvem. O zahrnutí přírody do terapie již dávno přemýšlím a párkrát jsme s klienty zkoušely vyměnit tereutovnu nebo zoom za procházky v přírodě. Chtěla jsem si přečíst o tom víc, abych tu zkušenost mohla lépe integrovat a možná zařadit procházky v přírodě do své praxe natrvalo.
Tahle kniha je napsána především pro terapeuty a zahrnuje spíše teoretické uvažování nad terapii v přírodě. Autor začíná knihu definicí pojmu fýsis, který se překládá jako přirozenost nebo příroda. Dále se kniha věnuje tomu, jak příroda ovlivňuje zdraví člověka, jaký má dopad na terapeutický proces, jaké jsou různé směry terapie v přírodě a jaké modely nabízí různí autoři.
Teorie je proložená citáty různých autorů, povídáním o klientech z praxe Adama Táborského. Tyto příběhy se snadno čtou a poskytují náhled do praktického uplatnění teoretických informací a jejich lepší integraci.
Na konci, i přesto, že se sám autor přiznává, že není zastáncem “kuchařek v rámci psychoterapie” nechybí ani praktické body o pojištění, informovaném souhlasu, počasí, hranicích atd. Na závěr knihy autor dal cvičení, která lze provádět v přírodě, nebo některá i v terapeutovně, a která mají za cíl relaxaci, uzemnění a přivedení klienta do tady a teď.
Celkově je kniha dost stručná, ale velmi odborně zpracovaná a bude se líbit především milovníkům knih o teorii psychoterapie. Seznam literatury na konci knihy má 22 stránky. Některé knihy, na které autor v textu odkazoval, jsem dostala chuť přečíst.
Rozhodně to nebude moje poslední kniha o terapii mezi stromy v různých její podobách, vnímám ji jako úvod do problematiky a seznámení se s tím, jak terapie v přírodě může vypadat a na co si mám dát pozor, pokud budeme s klienty chtít vyjít mimo terapeutickou místnost.
